Ahóóój, tady nejtvrdší zadek z buše!

Než se pustíme do dnešního tématu, rád bych zdůraznil jednu podstatnou věc: jsem vombat, nikoli právník. Toto video tedy nelze brát jako závaznou právní radu. Víme?

Spojené státy americké daly světu spoustu věcí – rychlé občerstvení, popkulturu nebo třeba Santa Clause. Tedy toho vousatého pána v rudém overalu o dvě konfekční velikosti menším, než by bylo zdrávo. Ačkoli si o něm my vombati myslíme své, lidé ho znají po celém světě. Santa je zkrátka americký export, který se zabydlel i tam, kde původně neměl co pohledávat.

A proč o tom mluvím, když do Vánoc zbývá ještě hromada času?

Protože dnes bude řeč o velmi podobném exportu z Ameriky – o právním konceptu zvaném Fair Use neboli „férové užití“. Určitě jste o něm už slyšeli. Snad každý reakční kanál na YouTubu se při použití cizího videa ohání tím, že přece dodržuje Fair Use, a tudíž je jeho tvorba zcela neprůstřelná. Hm, skutečně?

Pojďme se podívat co vlastně Fair Use znamená. 

Velice zjednodušeně řečeno – v americkém právu tento koncept vyžaduje, aby tvůrce vytvořil takzvaný transformativní obsah. To znamená, že původní video, na které reaguje, musí změnit natolik, aby vzniklo zcela nové dílo s významnou přidanou hodnotou. Pro reakční kanály to v praxi znamená video neustále zastavovat, komentovat, doplňovat a rozebírat každou druhou větu. Pak je video pro algoritmus YouTubu zdánlivě bezproblémové. 

Jenže… jsou tu samozřejmě kanály, které se nenamáhají ani s tím. “Tvůrce” v nich jen tak sedí, nepřítomně zírá na cizí video a když už si myslíte, že je zajisté mrtev protože celé tři minuty ani nemrknul, vydá hrdelní zvuk nebo utrousí intelektuální skvost typu „wow“ nebo „no jo“. A pak se zase vrátí do stavu hibernace. Mezi námi vombaty tomu říkáme lenivé reakce. 

A korunou všeho jsou re-streamovací kanály, které se chovají jako takoví digitální piráti. Nebrázdí ovšem vody Pacifiku – jako teď já – nýbrž projíždí cizí streamy, kradou cizí obsah a drze ho vydávají za vlastní. Nezřídka si na takto ukradené videa dokonce dávají vlastní vodoznak, který klamavě informuje veřejnost o tom, že jsou držiteli autorských práv. Více si o tom povíme za malou chvilku.

Pirátský obsah parazituje na práci původního autora, snižuje mu dosahy a také příjmy z reklam. Pokud jste autorem původního díla, tyto lenivé reakce nebo pirátské kopie můžete na YouTubu bez obav nahlásit pro porušení autorských práv. Zajisté vám bude vyhověno.

Co ale s videi, která sice formálně splňují podmínky Fair Use, ale přesto vám bezohledně loupí sledovanost? Pokud jste tvůrci, kterým se to stává, mám pro vás vynikající zprávu: Fair Use v Evropě neplatí.

Stejně jako české děti nenavštěvuje Santa Claus, ale Ježíšek, tak ani v České republice – a v celé Evropské unii – neplatí žádné americké Fair Use, ale výhradně evropská a národní autorskoprávní legislativa.

Nevěříte? Píše se o tom dokonce v pravidlech samotného Youtube. I když – jak už to bývá – úplně dole a malým písmem.

Takže… co na to říká český autorský zákon?

České právo sice nezná Fair Use, ale také umožňuje citovat autorské dílo bez souhlasu autora. Musí však být splněny všechny zákonné podmínky současně. Pojďme si o nich tedy říct trochu víc.

1. Odůvodněný rozsah citace 

Z původního díla smíte použít jen tolik, kolik je nezbytně nutné pro účely kritiky, recenze nebo rozboru. Pokud reakční kanál převezme kompletně celé cizí video od první do poslední vteřiny, ve většině případů to jako přiměřenou citaci neobhájí – bez ohledu na to, kolikrát video stopnul. A pokud ho zastavuje jen proto, aby ke každé větě utrousil rádoby vtipnou urážku, chybí tomu reálná informační či kritická hodnota. Z pohledu zákona tak použití cizího díla není odůvodněné.

Tuhle poučku si strčte do vaku a pravidelně si ji připomínejte!

Ale jak poznat správnou míru, ptáte se? 

To by chtěl vědět nejeden pirát pijící rum, že jo. Zákon přesný rozsah citace nestanovuje. Domnívám se však, že pokud se divák může prostřednictvím reakčního videa pohodlně podívat na celé původní video (nebo jeho podstatnou část) a informační vklad reakčního tvůrce se omezuje na ponižování a nadávky, bude to s vysokou pravděpodobností špatně. Citovaný autor má v takovém případě právo video nahlásit. 

Správně by bylo, pokud by si tvůrce vybral pouze konkrétní pasáže, ke kterým má co říct a zbytek původního videa nepoužíval. Při nejmenším by to bylo férové doopravdy. 

2. Povinnost uvádět zdroj 

Další ukázkou férového jednání vůči původnímu autorovi je nutnost uvést ho. Což zní sice naprosto logicky, ale ne vždycky se to stává.

Při použití citace musíte vždy zřetelně označit autora i původní zdroj. Nestačí to jen tak utrousit do mikrofonu během videa. Jméno autora a přímý odkaz na původní originální video patří do popisku. Dát odkaz do popisku přitom není o nic složitější než vyhrabat solidní noru – věřte mi, je to naprostá banalita. 

Zdůrazňuji, že skutečný autor díla není re-streamovací kanál, ale osoba, která má na dílo autorská práva. A to nás vede k třetímu bodu.

3. Pozor na nelegální zdroje a re-streamy 

Někteří reakční tvůrci rádi reagují na videa stažená z pirátských re-streamovacích kanálů, aby skutečnému autorovi nedali ani jedno zhlédnutí navíc. Do popisku pak drze hodí odkaz na tento pirátský kanál a myslí si, že jsou krytí. Ne. Nejsou. Odkazováním na nelegální zdroj nevytvoříte legální citaci. Citovat re-streamovací kanál je totéž, jako kdyby něčí filmovou recenzi zdobila citace s odkazem na pirátskou kopii natočenou na mobilní telefon v kině. Český zákon vyžaduje uvést skutečného autora a původní, originální zdroj.

Mimochodem, co to vypovídá o vás samotných, milí moji reakční tvůrci? Chtěli byste vydělávat peníze na duševním vlastnictví jiné osoby, ale zároveň nechcete, aby ona sama měla ze svého duševního vlastnictví zisky? Takové jednání je velice neetické. Když nechcete přiznat autorovi jeho zákonem dané právo na autorství, tak jeho videa jednoduše nepoužívejte a točte o něčem jiném. No jo, jenže to by nikoho z vašich diváků nezajímalo, že jo?

Vy lidé máte hold morálku a nápady někdy horší, než tasmánští čerti. A to se ti ukřičenci zdraví obvykle rvačkou.

Ale zpět k tomu vašemu internetu, jak je to se živými streamy? 

Autorské právo vzniká v momentě, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli vnímatelné podobě – tedy i během živého vysílání. Jakmile vysílání proběhne, jde o dílo, které bylo legálně zveřejněno a jeho autor, nebo autoři v případě kolektivních streamů, na něj mají autorská práva. 

Autorem však není člověk, který tajně a bez souhlasu pořídil video záznam živého vysílání. 

Problém s reakcemi na živé streamy spočívá hlavně v tom, jak se reakční tvůrce k jeho záznamu dostane. Pokud totiž použije neoprávněně pořízenou pirátskou kopii od někoho, kdo stream tajně nahrával bez souhlasu autora, jednoduše pracuje s nelegálním zdrojem. 

Chcete-li mít jistotu, že jednáte v souladu se zákonem, reagujte na videa a záznamy, které autor sám oficiálně zpřístupnil.

Re-streamovací kanály nemají žádná autorská práva na videa, která zveřejňují. Ačkoliv si na ně někdy umísťují svůj vodoznak se symbolem copyright-u - což je docela úsměvné. Prakticky vzato se jedná o krádež, kterou sice velký počet reakčních kanálů zdánlivě “legitimizoval” před svými komunitami – avšak nemá vlastně jak obhájit před českou legislativou. 

Je to stejné, jako když ukradnete knihu v knihkupectví, přelepíte jméno autora za své a budete se tvářit, že jste ji napsali vy sami. 

„Hele vombate,“ říkáte si teď. „Jenomže co když reakční tvůrce jednoduše jenom nevěděl, že video je kradené? To se přece stát může.“

Stát se to může, nicméně reakční tvůrce má povinnost si ověřit, zdali cituje originál. Víte jak se to říká – nevědomost lecos vysvětluje, ale nikdy nic neospravedlňuje. 

Někteří reakční tvůrci mají komunity čítajíci desítky až stovky tisíc diváků. S velkou komunitou přichází i velká zodpovědnost za to, co veřejně publikují. 

U Velkého Vačnatce! Při tak velkém množství lidí by snad mělo být samozřejmé ověřovat si své zdroje a neplácat do videa něco, čeho původ ani sami neznáte. Vážně potřebujete vombata, aby vám tyto věci říkal? 

Pojďme si to tedy shrnout. Za jakých podmínek je legální použít cizí video bez předchozího souhlasu autora?

1. Čerpáte z legálně dostupného originálního zdroje (žádné pirátské kopie ani re-streamy).
2. Rozsah citace je odůvodněný (použijete jen úseky nutné pro rozbor či kritiku, nikoli celé video).
3. Řádně uvedete skutečného autora a odkaz na původní dílo, které jste ve vašem videu použili.

Když chcete použít více materiálu, nebo dokonce celý záznam, měli byste požádat o svolení původního autora. Například, když chcete reagovat na Adélu a chcete použít celé její video nebo záznam streamu, jednoduše ji požádejte o svolení. Je sice pravděpodobné, že vám ho nedá, když se k ní nechováte slušně, je to však jediná legální cesta. 

Pokud tyto podmínky nebudou splněny všechny současně, reakční video nejspíš bude porušovat autorský zákon a autor původního obsahu se může pokusit nechat jej z YouTube odstranit. Někdy – při zjevném porušení – to udělá Youtube automaticky ihned po nahlášení. Jindy o odstranění rozhodne až soud. 

„Počkej, počkej, počkej…,“ říkáte si teď. „Vombate, ale všechna ta reakční videa jsou přece jenom parodie a na ty se tyto pravidla vůbec nevztahují. Ha! Jsi nahraný!“

Skutečně? Parodie má evokovat už existující dílo, ale zároveň se od něho zřetelně liší a také musí být vtipná. Většina reakčních kanálů spadá pod kritiku nebo recenzi a v těchto případech je skutečně důležité dodržet tři podmínky, o nichž jsme si říkali.

Jo a také vím, že někteří reakční tvůrci se snaží oklamat Youtube algoritmus tím, že ho v popisku uvádějí jako „edukační obsah“. Pro takový typ obsahu totiž platí jiné podmínky citace. Videa tak mohou proklouznout, pokud procházejí pouze strojovou kontrolou. Avšak lidská kontrola po nahlášení by tenhle rozpor už zachytit měla. I tomu Indovi na druhé straně planety, je totiž na první pohled jasné, že videa, kde někdo někomu nadává do „tlustých sviní“ nebo „krpatých švábů“ nemají s edukací nic společného.  

Jak se tedy může průměrný humanoid, který nedisponuje smrtícím zadkem jako já, bránit? 

Pokud se na toto video dívá člověk, jehož autorská práva jsou porušována, máte možnost se ozvat. Stačí k tomu využít oficiální formulář YouTubu (Copyright Complaint), který je zcela zdarma. Odkaz najdete dole pod videem. 

👉 youtube.com/copyright_complaint_form

Pozor! Copyright Complaint je právní dokument. Podávejte jenom opodstatněné žádosti, protože v opačném případě může protistrana podat žalobu za zneužití procesu. Mezi náma vombatama – dřív, než cokoliv podniknete, zkuste si nejdřív dohodnout konzultaci s advokátem. Vyhnete se tak mnohým chybám a také vám poradí, jak správně formulovat informace pro platformu Youtube.

A pokud Youtube nevyhoví vaší žádosti? Můžete bojovat mimo platformu. Můžete zaslat reakčnímu tvůrci předžalobní výzvu na ukončení nelegální nebo škodlivé činnosti. 

Když ani poté nebude adekvátně reagovat, máte poslední možnost a tou je občanskoprávní soud. Reakčního tvůrce můžete žalovat o zdržení se porušování vašich práv a třeba i o náhradu škody, tedy ušlého zisku z reklam. 

Příště si povíme něco o vlaku nenávisti, neboli „hate train“, tak tam hoďte odběr, aby vám to neuniklo. A pokud si chcete se mnou pokecat hlouběji, navštivte mě v mém doupěti na Discordu. Link najdete také v popisku videa.

Pastvě zdar a brzy na viděnou. Ahóóój!